|
|
Efekt akupresury při léčbě migrény
Židlíková, Simona ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Autor: Název práce: Bc. Simona Židlíková Efekt akupresury při léčbě migrény Cíle: Cílem práce je posouzení efektu akupresury jako možného prostředku léčby migrenózních bolestí hlavy u pacientek, které současně užívají léky ze skupiny triptanů. Metody: Experimentu se zúčastnily migreničky léčebně užívající triptany. Výzkumný vzorek čítající 20 probandek byl náhodně rozdělen do experimentální a kontrolní skupiny po deseti účastnících. U experimentální skupiny byla jako terapeutická metoda využita akupresura. Bylo provedeno celkem 8 terapeutických jednotek v průběhu 4 týdnů. Hodnotil se počet migrenózních atak a počet užitých akutních analgetik za poslední 4 týdny před začátkem intervence a následně po ukončení 4-týdenní akupresurní intervence. Vstupní a výstupní vyšetření bylo provedeno pomocí dotazníku Migraine Specific Quality of Life Questionnaire Version 2.1, který hodnotí dopad migrény na kvalitu života jedince. Kontrolní skupina migreniků užívající pouze triptany si poznamenávala počet migrenózních atak a počet užitých akutních analgetik stejným způsobem jako experimentální skupina, ale užívala pouze standardní léčbu triptany a nepodstupovala akupresurní terapii. Pro analýzu dat byl použit dvojvýběrový párový t-test a relativní četnost. Výsledky: V experimentální skupině došlo u 90 % probandek...
|
|
|
Úloha sestry v rovině režimových opatření u nemocného s migrénou
PAPOUŠKOVÁ, Veronika
V předložené bakalářské práci byly stanoveny dva hlavní cíle. První cíl měl za úkol zmapovat potřeby nemocného s migrénou. Druhým cílem bylo popsat režimová opatření nemocného s migrénou. K cílům byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky, které zní následovně: Jak pacienti subjektivně popisují průběh migrenózních záchvatů? Jaké potřeby má nemocný s migrenózním záchvatem? Jaké faktory ovlivňují četnost a průběh migrenózních záchvatů? Nakolik jsou pacienti trpící migrenózními záchvaty informováni o režimových opatření souvisejících s migrénou? Empirická část bakalářské práce byla vypracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl tvořen 28 otázkami, které jsou představeny v příloze 1. Zjištěné výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování, technikou tužka-papír. Výzkumný soubor tvořilo celkem 9 informantů, kteří trpí migrénou. Osoby museli být starší osmnácti let a jejich zkušenost s migrénami musela být minimálně pět let. Výsledky výzkumné části jsou v bakalářské práci prezentovány prostřednictvím tří hlavních kategorií. První kategorie je zaměřena na subjektivní popis průběhu migrenózního záchvatu jednotlivých informantů. V této kategorii je uvedena četnost migrenózních záchvatů, popis období před atakou, samotný průběh záchvatu, a nakonec pozáchvatové období. Druhá kategorie se zabývá potřebami nemocných trpících migrénou. Zde je popsáno chování informantů v průběhu záchvatu, jak moc jsou informanti migrénou ovlivněni a jak informanti tlumí migrenózní bolest. Poslední kategorie je zaměřená na režimová opatření. V této kategorii nemocní s migrénou popisují spouštěče migrény, je zde uvedeno, jaká režimová opatření pacienti s migrénou dodržují, nakolik jsou informováni o migrenózních stavech a jaké informace jim o migréně scházejí. Výsledky bakalářské práce mnohou využít zdravotníci k rozšíření informací o potřebách nemocných trpících migrénou. Zjištěné informace pak mohou využít všeobecné sestry ke zmapovaní režimových opatření u nemocného s migrénou. Získané informace mohou využít také pacienti trpící migrénou, kteří by se na základě práce dokázali lépe zorientovat v migrenózních stavech a v režimových opatřeních souvisejících s migrénou.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u bolestí hlavy vertebrogenního původu
FRIDRICHOVSKÝ, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie pro ovlivnění bolestí hlavy vertebrogenní etiologie. Terapie všech pacientů je založena na stejném principu a podobném přístupu, resp. manuální ošetření zkrácených a přetížených svalů, ovlivnění dechového stereotypu, náprava základních pohybových stereotypů, zapojení hlubokého stabilizačního systému skrze vybrané cviky a provádění autoterapie zadané pacientce. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se zabývá anatomickými strukturami, které přímo souvisí s danou problematikou, dále je popsán klinický obraz a diferenciální diagnostika bolestí hlavy, prevalence a možnosti fyzioterapie. Praktickou část tvoří cvičební jednotka, sestavená z metodik v teoretické části, a samotný výzkum, zpracovaný kvalitativní formou, složený ze vstupního a výstupního kineziologického vyšetření společně s průběhem terapie tří pacientek podobného věku. Na základě vstupního vyšetření byla každé pacientce sestavena cvičební jednotka, kterou měla za úkol si cvičit třikrát týdně. Výzkum probíhal po dobu dvou měsíců a u dvou ze tří pacientek mohlo být uskutečněno celkem osm sezení, první pacientka se kvůli onemocnění COVID-19 nemohla dostavit na dvě terapie. Na konci každé kazuistiky je vytvořen souhrn průběhu terapie a její dosažený efekt. Následně se věnuji diskuzi, ve které shrnuji poznatky z teoretické části a výsledky z části praktické, dále zde zahrnuji vybrané publikace nedávného data orientované na bolestí hlavy a její léčby. Práce je zakončena shrnutím výsledků a seznamem použitých zdrojů.
|
|
|
Využití prvků Feldenkraisovy metody u jedinců s bolestmi hlavy
Rathová, Karolina ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název: Využití prvků Feldenkraisovy metody u jedinců s bolestmi hlavy Cíle: Cílem diplomové práce bylo zkoumat, jakým způsobem ovlivní cvičení prvků Feldenkraisovy metody u jedinců s dlouhodobými bolestmi hlavy. Došlo k vytvoření a dále zhodnocení vlivu 4 cvičebních jednotek s prvky Feldenkraisovy metody, které mely za cíl snížit jejich frekvenci a intenzitu a dále zvýšit rozsah pohybu krční páteře. Metody: Jedná se o smíšený výzkum formou kvaziexperimentu. Sledovaný soubor obsahoval 13 osob s bolestmi hlavy - 12 žen, 1 muž, ve věku od 21 do 38 let (průměr 30,3 let). Výzkumná část byla zaměřena na zkoumání vlivu 8 týdnů cvičení lekcí s prvky Feldenkraisovy metody na rozsah pohybu krční páteře, na intenzitu a frekvenci bolestí hlavy. Intervence spočívala ve cvičení v domácím prostředí 2x týdně po dobu 8 týdnů dle jedinečně sestavených lekcí s prvky Feldenkraisovy metody. Jako metody sběru dat byly zvoleny kineziologické vyšetření (zejména rozsah pohybu krční páteře), standardizované dotazníky, anamnestický rozhovor a polostrukturovaný rozhovor. Výsledky: Ve sledovaném období 8 týdnů po cvičení došlo ke statisticky významným změnám v případě snížení frekvence a intenzity bolestí hlavy v porovnání s obdobím 8 týdnů před cvičením. Intenzitu jedinci před cvičením průměrně hodnotili na 6.1, po 8týdenním...
|
|
|
Výskyt symptomů temporo-limbické dysfunkce u pacientů s bolestmi hlavy
Bartošová, Tereza ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Předmětem zkoumání této práce je výskyt symptomů tempero- limbické dysfunkce u pacientů trpícími bolestmi hlavy. Metodou dotazníkové studie byla prověřena skupina osob s touto diagnózou. Základním předpokladem je domněnka, že určité symptomy, přesněji řečeno abnormality mozkové činnosti, vyskytují častěji u pacientů s touto diagnózou. Teoretická část této práce je zaměřena na funkce temporálního laloku a limbického systému, nastínění stručné charakteristiky temporo- limbické dysfunkce a shrnutí přehledu bolestí hlavy. Výzkumná část se věnuje vyhodnocení dotazníkové studie a odpovědi na kladené otázky. Klíčová slova Temporální lalok, limbický systém, tempero limbická dysfunkce, bolest hlavy, migréna, komorbidita, dotazník
|
|
|
Psychologické aspekty bolesti hlavy
Tomečková, Sandra ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá psychickými aspekty bolesti hlavy a snaží se je postihnout ze všech úhlů, které mohou pacientovi trpícímu těmito obtížemi zasáhnout jak do záchvatů bolesti, tak do života. V literárně přehledové části, která je rozdělena do několika částí se věnuji nejprve charakteristice bolestí hlavy a jejich rozdělení, které slouží jako teoreticko- neurologické pozadí pro další kapitoly, věnující se už zmíněným psychologickým aspektům, které jsou stěžejní pro celou práci. Psychologické aspekty se práce snaží zachytit jakožto možné faktory vyvolávající, případně mající vliv na vyvolání bolestí hlavy; doprovodné psychické jevy, se kterými se pacient může potýkat při samotném záchvatu bolesti a jako psychologické důsledky tohoto zdravotního problému. Poslední kapitola stojící mimo koncept, avšak značně související s tématem, se věnuje komorbiditám psychiatrických poruch s migrénou. V empirické části je předložen návrh výzkumného projektu zabývající se korelací osobnostních vlastností a bolestmi hlavy. Klíčová slova Bolesti hlavy, migréna, bolest, osobnostní vlastnosti, stres, psychiatrické poruchy, kvalita života, psychosomatika
|
|
|
Prevence posturálních vad v populaci
Langmajerová, Jana ; Müllerová, Dana (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent) ; Dlouhý, Pavel (oponent)
Disertační práce je zaměřena na ověření metodiky somatografického hodnocení tvaru a statiky páteře. Potenciál ověřované metodiky spočívá ve zvýšení objektivity hodnocení držení těla ve stoji, a tím v přispění ke specifikaci prevence posturálních vad a jejich důsledků. Neinvazivní somatografickou metodou (diagnostickým systémem určeným pro diagnostiku tvaru páteře, typ DTP-3) byly v rámci průřezové pilotní studie vyšetřeny vybrané biomechanické parametry (křivky a statika páteře v sagitální rovině ve stoji) celkem u 508 probandů. Z toho bylo 326 dětí ve školním věku a 182 dospělých. Hlavní sledované parametry byly: parametr Cl (hloubka krční lordózy); parametr Ll (hloubka bederní lordózy); index sagitální rovnováhy páteře Cl/Ll a parametr Vthk (vzdálenost vrcholu hrudní kyfózy od ideální vertikály IV). Pomocí dotazníkového šetření byla vyhodnocena úroveň pohybové aktivity probandů a souvislost výskytu bolestivých stavů zad a hlavy s naměřenými biomechanickými parametry i pohybovou aktivitou. Celkem u 81,3 % dětí a 94,5 % dospělých byly naměřeny odchylky od biomechanicky ideálního modelu držení těla signalizující posturální vadu. Statisticky významně se liší hodnota parametru Cl (p < 0,001), indexu Cl/Ll (p < 0,001) a poloha vrcholu hrudní kyfózy VThk (p < 0,05) dětí oproti dospělým, nebyly však...
|
|
| |
|
|
Fyzioterapie u pacientů s cervikokraniální vegetativní symptomatologií. Podtitul: Vertigo
Tomanová, Šárka ; Angerová, Yvona (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Šárka Tomanová Vedoucí práce: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA Konzultant práce: MUDr. Ondřej Toman Název bakalářské práce: Fyzioterapie u pacientů s cervikokraniální vegetativní symptomatologií. Vertigo Abstrakt bakalářské práce: Tématem bakalářské práce je fyzioterapie u pacientů s cervikokraniální vegetativní symptomatologií s podtitulem vertigo. Práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část stručně popisuje základní anatomické struktury sdružené s oblastí krční páteře, problematiku cervikokraniálního syndromu a problematiku vertiga. Cílem teoretické části práce byl terminologický popis a podpora všeobecného povědomí o dané problematice. Praktická část je složena ze tří kazuistik. Vybraní pacienti mají diagnostikován cervikokraniální syndrom spolu s vertigem. Sběr dat proběhl v ambulanci neurologie, chiropraxe a akupunktury v Neratovicích. Každý pacient podstoupil celkem pět terapeutických jednotek. V rámci terapie bylo zařazeno aktivní dodržování cvičebně- relaxační jednotky v domácím prostředí. Cílem praktické části bylo účinné zmírnění objektivního nálezu a subjektivních obtíží pacienta. S narůstajícím nesprávným životním stylem, nedostatkem pohybu, sedavým způsobem zaměstnání, statickou permanentní pracovní zátěží, obezitou a špatnými...
|
|
|
Fyzioterapie u bolestí hlavy vertebrogenní etiologie
POTÁCELOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou bolestí hlavy na podkladě vertebrogenní etiologie. V teoretické části popisuji funkční anatomii a to především páteř a struktury s ní spojené. Dále popisuji v teoretické části bolest, bolest vertebrogenní a bolesti hlavy. U vertebrogenních bolestí jsem se zaměřila i na etiologii vzniku a obecné znaky, které nalezeneme i u cervikogenních bolestí hlavy. Bolesti hlavy jsem rozdělila v textu na primární a sekundární a zmiňuji se okrajově o migréně, tenzí bolesti hlavy a dalších bolestech hlavy. V kapitole zaměřené přímo na cervikogenní bolesti se zabývám historii pojmu, klinickým obrazem, diagnostikou, etiologií vzniku a léčbou. Možnosti fyzioterapie jsou rozděleny na manuální terapii, pohybovou terapii, fyzikální terapii a další specifické metody. V praktické části jsou uvedeny na začátku výzkumné otázky a cíle a metodika výzkumu bakalářské práce. Další částí je cvičební jednotka s instrukcemi a konkrétní cviky, kde uvádím, u kterého z pacientů bylo cvičení prováděno. Při sestavování cviků a instrukcí, jsem vycházela ze znalostí načerpaných během studia. Cvičební jednotka je pouze ukázkou cviků, které lze využít pro zlepšení stavu pacienta. Tři kazuistiky obsahují vstupní a výstupní vyšetření, popis průběhu terapie a také vliv navrženého cvičení a změny před a po terapii. Na konci bakalářské práce se věnuji diskusi, závěru a uvádím zdroje užité v bakalářské práci. Subjektivně došlo dvou pacientů ze tří ke zlepšení celkového psychického i fyzického stavu. U třetího pacienta došlo ke zdravotním komplikacím, které mu znemožnily pokračovat v terapii. V době výstupního vyšetření měl bolesti spojené s úrazem. Klíčová slova
|
host ::
RSS.